Tato stezka vás provede těmi nejkrásnějšími místy Vrchlabí. Jde po zelené turistické trase a začíná v centru města u historické budovy radnice. Stezka pokračuje po hlavní Krkonošské ulici, kudy dojdete až k jednomu z nejstarších domů ve městě. Zde pak odbočte a pokračujte okolo Labe. Projděte okolo Kulturního domu, kde se točil film “Hoří, má panenko”. Dojděte k dalším dominantám města, ke kostelu svatého Vavřince. Hned naproti němu stojí 4 historické domky, v nichž je dnes umístěno Krkonošské muzeum. Stezka pokračuje k augustiniánskému klášteru z 18. století. V klášteru se nachází barokní kostel. Zpět do města se dostanete zámeckým parkem, kde se můžete pokochat i pohledem na Vrchlabský zámek.
KAM ZA TURISTIKOU?
Via fabrilis je cestou řemeslných tradic, která vede z Vrchlabí až do polského Boleslavce. Jde o trasu s osmi zastaveními na české straně a šesti na polské straně. Cesta spojuje Vrchlabí, Jilemnici, Poniklou, Vysoké nad Jizerou, Paseky nad Jizerou až po Harrachov. Na trati se můžete seznámit s tradicí řemesel i různými krkonošskými specifiky. Navštívit můžete i různá muzea. Jde například o Krkonošské muzeum v Jilemnici, Sklárna Novosad v Harrachově apod.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Krkonošské centrum enviromentálního vzdělávání sídlí v unikátní budově od architekta Petra Hájka. Jde místo vzdělávání i výchovy. V místě je i přednáškový sál, laboratoř a učebna. V místě je dále i výstavní prostor, knihovna a ekoporadna. V Krtku se koná hned několik speciálních programů. Jde o program věnující se zahradě a geologii Krkonoš, dále pak půdě, ovoci, vodě a všemu, co v ní plave, rostlinám, bylinám, tomu, co roste v zámeckém parku a nakonec i řemeslům.
Jde o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších, která patří rovněž i k těm nejkrásnějším. Rozhledna je přístupná za příznivého počasí. Nechal ji postavit hrabě Harrach v roce 1892. Z vrcholu máte možnost spatřit jedinečnou scenérii. Za dobré viditelnosti odtud vidíte i Hradec Králové, Turnov a dokonce i Prahu. Vrcholek Předního Žalý navíc byl od nepaměti i poutním místem. Dodnes se tu konají tradiční poutě. Na vrcholku se tradičně konají i svatby. V provozu je i o Vánocích a na Silvestra.
KAM ZA HISTORIÍ?
Výraznou dominantou města je zámek, který původně obklopoval mohutný dvanáct metrů široký vodní příkop. Dovnitř jste se dostali přes 3 mosty. Zámek vybudoval v 16. století Kryštof Gendorf z Gendorfu. Dnes zde sídlí Správa krkonošského národního parku. Prohlédnout si můžete pouze vstup, kde jsou umístěny obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů. Nejvzácnější památkou však jsou kachlová kamna s biblickými motivy v bývalém rytířském sále. Součástí je i zámecký park vzácnými dřevinami a umělými jezírky. Dnes je vyveden v romantickém stylu a vede tudy naučná stezka.
Kapli dala vystavět hraběnka Černínová v novogotickém slohu. Interiér je vyzdoben novogotickým oltářem s pietou. Hrobka se pak nachází přímo pod kaplí. Uložen v ní je manžel hraběnky spolu s ní. Po druhé světové válce se místo stalo modlitebnou československé husitské církve.
Klášter augustiniánů zde byl založen v roce 1705 Maxmiliánem z Morzinů. Jde o barokní stavbu s prvky klasicismu. Jsou zde umístěny cenné varhany a sedm oltářů. Na hlavním oltáři vysokém 19 metrů je ústřední obraz svatého Augustina, jemuž byl i kostel zasvěcen. Nejhodnotnější je oltář svatého Kříže na pravé straně presbytáře, jde o práci Jana Františka Pacáka. Nástropní malby zde vytvořili Vrchlabští - Ignác a Gottfried Tauchmann. Obytná budova je dnes sídlem přírodovědné a historické expozice Krkonošského muzea. Místo je užíváno i k výstavám. Kostel pak slouží i ke koncertům.
Chrám stojí v místě původního z kostela ze 14. století. Původní kostel byl zbořen v roce 1886 a nový jej nahradil o 3 roky později. Jeho věž je dlouhá 60 metrů. Hala je dlouhá 30 metrů a široká 18 metrů. Má křížový půdorys. Hlavnímu oltáři dominuje socha Boha Otce s anděly a socha Ježíše Krista. Má nádherná malované okna. Uvnitř jsou i krásné varhany bratří Riegrů s bohatě zdobenou skříní. Nejstarší památky se přenesly ze starého gotického kostela. Patří sem oltářní obrazy sv. Anny a sv. Vavřince. Nejvzácnější je tu měděná křtitelnice z roku 1566.
Do kostelní věže byly přeneseny kamenné reliéfy s erby a iniciály Viléma Miřkovského ze Stropnic a Rosiny Bockové z Hermsdorfu. Jsou zde náhrobní kameny Benigny Miřkovské, dcery Kryštofa z Gendorfu a jejího chotě Přibíka Miřkovského ze Stropčic. Dále je tu i náhrobní kámen manžela mladší Gendorfovy setry. Zajímavý je i reliéf dvou ženských postav z červeného pískovce a náhrobní kámen Hanse Centrice. Ze starého kostela sem bylo přemístěno 5 zvonů, které však podlehly rekvizici. Od počátku 21. století má 3 nové zvony.
Tato lékárna vznikla v návaznosti na zánik té klášterní v roce 1782. Založil ji Vincenc Seifesieder, který zakoupil dům číslo 38. V roce 1805 ji koupil Vojtěch Kablík a pojmenoval ji “U orla”. Později se jejím majitelem stal Josef Kozlík. V té době lékárna proslula výrobou a prodejem domácích specialit, mastí, kapek i tinktur, jejichž složení a výrobní proces přísně tajil. Měla dokonce i náplasti na puchýře a kuří oka. V roce 1883 došlo ke zvětšení lékárny.
Chráněná kulturní památka patří k těm nejcennějším památkám s tradiční krkonošskou architekturou. Ještě za první republiky se zde kovalo, ostřily se nástroje a nářadí. Součástí byl i výčep. Po smrti kovářského mistra ji koupila firma Schreiber a opravila ji do původní podoby. Naproti stojí kaplička Jana Nepomuckého. Ve vnitřním výklenku je soška Panny Marie Lourdské.
Soubor 4 štítových domů patří k těm nejstarším domům v lidovém stylu v celých Krkonoších. Jde o vzácný pozůstatek městské zástavby. Dnes je v nich Krkonošské muzeum. Muzeum je však čerstvě uzavřeno, aby mohlo být rekonstruováno. veřejnosti nepřístupné bude až do roku 2021.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
Nedaleko obce Strážné se nachází několik skalních útvarů, které po celý rok slouží jako cvičný terén pro lezce a horolezce. Nejde o příliš známou lokalitu, a to i přesto, že je zde na 25 cest, avšak jen 5 je zajištěno novými nýty. Zbylé požadují vlastní jištění. Skály jsou lehké, ideální pro nácvik vlastního jištění.