Koupaliště Stráž, to je přírodní koupání v rybníce. Ten se nachází pouhý jeden kilometr od města Pelhřimova. V místě se nachází bahnité dno a písčitá pláž. Lokalita je vhodná pro windsurfing. Bohužel se někdy v létě stává, že je zde díky sinicím koupání zakázáno.
Jen kousek od Pelhřimova se nachází přírodní oáza v podobě přírodního koupaliště ve vodní nádrži Trnávka u Želivy. V místě se nachází hned několik upravených pláží, které jsou vhodné pro rodinné radovánky. Přehrada je lemována lesy. V místě je možnost vypůjčení šlapadel i horských kol. Přehrada je také vhodným místem pro rybaření. Pokud chcete, můžete si k němu zapůjčit i loďku. Okolo přehrady vedou cyklistické tratě.
KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?
10 kilometrů od Pelhřimova se na poutním místě rozkládá ski areál Křemešník. Lyžařské středisko k lyžování nabízí 370 metrů dlouhou sjezdovku s převýšením 57 metrů. Celá sjezdovka je uměle osvětlena, což vám umožňuje vychutnat si tu i večerní lyžování. O přepravu lyžařů se tu stará dvoukotva Michálek. Neschází tady ani parkoviště. V neposlední řadě zde můžete služeb Lyžařské a snowboardové školy.
KAM S DĚTMI?
Krásným muzeem pro malé děti je Muzeum strašidel, které najdete na Masarykově náměstí v domě číslo 17. V muzeu jsou umístěny repliky tradičních českých nadpřirozených bytostí. Vše je doprovozeno o mlhu, hrůzostrašné zvuky a další efekty.
Ve sklepení budovy, kde sídlí i městské informační centrum, se nachází rovněž i Pelhřimovské peklo. Děti si zdejší návštěvu skutečně užijí, protože je interaktivní. Mohou si zde hrát. Dostanou se do kotle, posadí se na trůn Lucifera, zváží se a zapíší se do pekelné knihy. Focení a řádění je tu povolené. Vše je podtrženo světelnými, kouřovými a zvukovými efekty.
Muzeum rekordů a kuriozit najdete v prostorách Jihlavské brány. Umístěny jsou tu raritní exponáty a je tu i expozice nazvaná Zlaté české ručičky. Obdivovat tu třeba můžete Monu Lisu utvořenou z rýže, největšího plyšového medvěda, kytaru ze sirek a mnoho dalšího.
KAM JÍT NA PROCHÁZKU?
Naučná stezka vás provede tím nejpěknějším, co Pelhřimov nabízí. Výchozím bodem je pelhřimovské náměstí. Prohlédnout si můžete domy bohatých měšťanů, děkanský kostel, zámek pánů z Říčan, novou radnici, tři brány a pozůstatky hradeb. Součástí prohlídky jsou rovněž předměstské kostely, děkanská zahrada a také kaple Panny Marie Sedmibolestné, Drechselova vila, Fárův dům, kostel svatého Bartoloměje a mnoho dalších. Více informací o stezce se dozvíte v místním infocentru.
KAM ZA TURISTIKOU?
Nejvyšším vrcholem celého Pelhřimovska je vrch Křemešník , který se nachází asi 9 kilometrů od Pelhřimova. Na vrcholu stojí od poloviny 18. století poutní kostel Nejsvětější Trojice. Ke kostelu vede asi kilometrová Křížová cesta. Poblíž kostela je i nedokončená stavba romantického Větrného zámku z roku 1930 se 7 zkamenělými havrany na věži. Nedaleko je i rozhledna Pípalka s vyhlídkovou plošinou ve výšce 44 metrů. Na Křemešníku je i lyžařské centrum. Okolo Křemešníku vede naučná stezka, která je dlouhá 3 kilometry.
KAM ZA ZÁBAVOU?
Pakliže si chcete město prohlídnout z výšky, vyšplhejte na ochoz věže kostela svatého Bartoloměje, která ke kostelu byla přistavěna v roce 1576. Cestou nahoru přitom projdete okolo pěti pelhřimovských zvonů, přičemž největší je Bartoloměj, který váží 2100 kilogramů. Dalšími zvony ve zvonici jsou Havel, Florián, Ludmila a nejmenší Ave Maria, která váží pouhých 90 kilo. Věž je vysoká 30 metrů. Nahoru tedy musíte vyšlapat 148 schodů.
Expozice, která je v ní umístěná má vyvolat autentický pocit. V místě se nachází nádvoří, cela, mučírna i vězeňská kaple. Jsou zde i věrné kopie mučících nástrojů. Unikátní je i vězeňská kaple.
I když oficiálně má toto muzeum v názvu “malé”, ve skutečnosti se pyšní na 360 Biblemi vytisknutých v 59 jazycích od 16. století až do současnosti. Je to soukromá expozice, kterou vytvořil Biblický teologický seminář. Najdete tu malé verze pro vojáky, motorkáře nebo Bible do nemocnic. Nechybí tu ani komiks nebo Bible v Braillově písmu.
KAM ZA HISTORIÍ?
V současné době ve zdejším zámku sídlí Muzeum Vysočiny. Zámek byl vystavěn nejspíše v 15. století. Vystavět ho nechal Adam Říčanský z Říčan. Po velkém požáru byl v 16. století přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Další požár způsobil další barokní přestavbu. Vystavěna byla i měšťanská šatlava. V roce 1707 pak byla přistavěna solnice, v níž je dnes divadlo. Další velký požár v roce 1766, opět zničil i zámek. Úpravy, které zde tehdy proběhly, zůstaly již dodnes. Od roku 1849 zde sídlil Okresní soud, který zde sídlil až do roku 1907, kdy jej vystřídalo muzeum.
Vila byla vystavena ve stylu francouzské architektury. Vyprojektoval ji v třicátých letech minulého století Jan Legát, který ji obklopil i rozlehlou zahradou. Je to čtyřpodlažní budova s mansardovou střechou, která se vyznačuje přísnou pravidelností. Měl sloužit i jako sanatorium. Po druhé světové válce vilu vdova prodala okresnímu úřadu, rodina zde užívala už jen šesti pokojový byt. Ani to se však vládě nelíbilo a tak je vystěhovala. Do vily pak nastěhovali 15 rodin a ze zbytku se stala administrativní budova. V zahradě pak byly vystavěny další domy. Vila je dobře zachovalá, leč bez původního zařízení.
Kostel svatého Víta je nejstarším kostelem ve městě, dnes se zde konají kulturní akce, výstavy i koncerty. Vznikl koncem 13. století. V průběhu historie byl několikrát přestavěn. Konečné úpravy vznikly v 17. století.
Děkanská zahrada je kouzelná zahrada, ideální útočiště pro rodiny s dětmi, která se nachází kousek od kostela svatého Bartoloměje, jež zde byla již na počátku 17. století. Její součástí je romantický altán, voliéra s exotickými ptáky, lavičky i dětské hřiště.
Děkanský kostel s 60 metrovou věží je přístupná veřejnosti. Bazilika pochází z 14. století. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii. V průběhu dějin byla přestavován, restaurován a rozšiřován. Svou dnešní podobu má z roku 1766. Zajímavá je cínová křtitelnice z roku 1517. Vzácné jsou i varhany z roku 1767, křížová cesta od Viktora Foerstera a dřevěné jesličky Františka Bílka.
JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?
V zahradním domku v Děkanské zahradě město zřídilo pomníček pelhřimovskému děkanu papežskému prelátovi Msgre. Františkovi Bernardu Vaňkovi, vlasteneckému knězi, který zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře v Dachau. V domku proto, že zde rád pobýval a psal své články a kázání.